Jak na zubní kámen?

V naší praxi slýcháváme od klientů jak obavy oprávněné a názory smysluplné, tak pochopitelně i totální, nicméně pevně zakořeněné nesmysly. Mezi ty největší bezpochyby řadíme větu: ,,Vy jste mu odstranili zubní kámen a oni mu potom vypadaly všechny zuby, to už mu nikdy nenecháme udělat“… Ponechme ovšem stranou podobné s odpuštěním bláboly a věnujme se raději oprávněným obavám a pochybnostem.

Zubní kamen je rozhodně věc okolí nepříjemná, zápach z dutiny ústní bývá velice výrazný, nadto esteticky určitě nepřijatelný. Mnohokrát je až s podivem v jakém kontrastu se vzezřením a chováním majitele je stav dutiny ústní jeho psa. A přitom postačí tak málo… Krom estetického a čichově vjemového momentu zde pochopitelně hraje roli i moment zdravotní. V dutině ústní plné odontolitiázy a stomatitidy nachází se celá zoologická zahrádka mikrobů, které mohou různými způsoby šířit se po organismu a vyvolávat na různým místech nejrozličnější onemocnění. Jako typické je onemocnění mandibulomaxilární osteomyelitis (= zánět kosti a kostní dřeně), která vzniká na základě přestupu zárodků z úst do anatomicky nejbližšího okolí. Patologická zlomenina dolní čelisti při jejím postižení výše uvedenou nemocí,není žádnou výjimkou. Ale možné jsou i rozsevy zárodků z úst krevní cestou po více méně celém organismu (ledviny u starších pacientů, srdce u kardiaků, plíce, játra, močový měchýř,prostata,a.j.)

Z těchto důvodů plyne, že věnovat se ústní hygieně svého psa je stejně důležité jako podávat mu denně krmení a vodu či pravidelná roční vakcinace. Při boji proti mineralizovanému zubnímu plaku je nutné si uvědomit, že sestává se z minimálně třech částí. Na prvním místě je kontrola dutiny ústní majitelem a ústní hygiena jako taková. Na trhu nachází se mnoho žvýkacích plátků, tyčinek, mnoho granulí zaměřených proti tvorbě plaku, různé ústní vody atd. Všechny tyto věci jsou bezpochyby dobré, ovšem ani jedna jediná z nich nenahradí to nejdůležitější, čímž je pravidelné čistění zubů. Pravidelností se rozumí 1 x denně. Mechanickému narušení a odstranění nemineralizovaného zubního plaku nevyrovnají se žádné moderní metody boje výše zmíněné. Jistě,dentální tyčinky jsou dobré,ale ruku na srdce: kolik majitelů je schopno je dávat svému psovi 1 až vícekrát denně několik let? A ani doporučovaná ústní voda svými účinky zdaleka se nevyrovná mechanickému čistění zubů kartáčkem.

Pokud již zubní plak mineralizuje, čímž se vytvoří tzv. zubní kámen je nezbytně nutné ho odstranit v celkové anestezii a to i oproti nesmyslným tvrzením majitelů,vymlouvajícím se na cokoli. Částečně je omluvitelná obava z anestezie, ale jen částečně. Je potřeba si uvědomit,že není anestezie jako anestezie a pokud si ošetřující lékař dá tu práci, je jeho pracoviště vybaveno kvalitním anesteziologickým přístrojem, zvolí anestezii adekvátní k věku pacienta a kupříkladu i po možných preanestetických vyšetřeních, jsou veškeré obavy z narkózy neopodstatněné a liché. Pochopitelně takový přístup zvyšuje náklady na ošetření, ale pak je na majiteli, aby si uvědomil co chce: odstranit zubní kámen za mrzký peníz a pak se den u svého pejska modlit, aby se mu vzbudil nebo si připlatit řádově stokoruny a po hodině si převzít pacienta již bdělého, při plném vědomí, s dokonalým ošetřením dutiny ústní. Při ošetření odontolitiázy zdaleka by se totiž nemělo jednat pouze o prosté odstranění mineralizovaného plaku jako takového. Je třeba odhalit všechny patologie v dutině ústní, které obvykle vzniknou jako následek působení zubního kámene (periapikální abscedace, kapsy, zubní kazy, ústup parodontu, různé choboty, tumorky, atd, atd.) a ty odstranit. Nedílnou součástí ošetření odontolitiázy je závěrečné leštění zubů leštící pastou, specielně k tomu určenými rotačními nástroji připevněnými na mikromotor s pomalými otáčkami. Při odstraňování zubního kámene ultrazvukem kmitá hrot srpku na mineralizovaném plaku a později na zubu, což může způsobovat drobná , mikroskopická poranění skloviny, jež jsou potom odstraněny a zaceleny při leštění. Leštění tedy slouží jednak ke zvýšenému efektu po sejmutí kámene a jednak k protekci korunky, čímž v podstatě oddaluje recidivu.

A třetím momentem v boji je opět domácí prevence - dokonalá ústní hygiena, čistění zubů 1 x denně, případné další podávání ústní vody či dentálních tyčinek.

Z uvedeného plyne, že 2/3 boje proti tvorbě zubního kámene je na majiteli. Ošetřující lékař může pouze ošetřit dutinu ústní podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a další péči opět předává do rukou majitele, na jehož bederech leží zodpovědnost za četnost recidiv. A že je zdravá a čistá dutina ústní velmi důležitá, o tom již bylo psáno výše. Argument: náš pes nedrží neobstojí. Má-li majitel trpělivost jistě s pomocí pamlsků a lásky svého pejska v pohodě přesvědčí o nutnosti každodenní ústní hygieny.